V sobotu v 15.56 hodin přejel rychlík jedoucí z Brna do Olomouce mezi stanicemi Pivín a Bedihošť na Prostějovsku ženu. Provoz na důležité moravské jednokolejné trati byl přerušen do 17.30 hodin. Podle předběžných závěrů se jedná o sebevraždu. Věk ženy zatím neznáme, neboť u sebe neměla doklady a identifikace je vzhledem k následkům nehody velmi obtížná.
Tentýž den ve 21.48 hodin na zastávce Klabava na Rokycansku usmrtil rychlík z Prahy do Plzně 35letého muže a 54letou ženu. Podle strojvedoucího oba vyčkávali v koleji a na jeho zahoukání se pouze více přikrčili a čekali na náraz. I zde proto půjde nejspíš o sebevraždu. Provoz na jedné z kolejí byl až do 23.45 hodin přerušen.
Ve 23.47 hodin nákladní vlak jedoucí na trati mezi Letohradem a Ústím nad Orlicí přejel 18letého mladíka. Muž poslal domů SMS a vydal se po kolejích přímo proti jedoucímu vlaku. Jednalo se tedy o sebevraždu, provoz na této jednokolejné trati byl přerušen do 2.03 hodin.
V neděli ve 2.12 hodin mezi stanicemi Němčice nad Hanou a Kojetín (trať Brno-Přerov) nákladní vlak přejel a usmrtil muže ve věku 27 let. Doprava na této důležité jednokolejné trati byla přerušena do 4.20 hodin. Zda se jedná o sebevraždu či nešťastnou náhodu bude předmětem dalšího šetření.
V neděli ve 4.47 hodin našla u stanice Ostrava-Vítkovice smrt pod koly osobního vlaku z Ostravy-Svinova do Jablunkova-Návsí 40letá žena. Podle prvních závěrů šetření se opět jedná o sebevraždu. Provoz na jedné ze dvou kolejí byl přerušen do 7.36 hodin.
Drážní inspekce se při šetření těchto neštěstí zabývá především otázkou, zda železnice mohla nehodě nějakým způsobem zabránit. V drtivé většině případů se ukáže, že drážní zaměstnanci nepochybili, i když třeba strojvedoucí osobu v kolejišti viděl. Nemohl však neštěstí odvrátit, neboť rozjetá souprava brzdí i několik set metrů (některé dokonce déle než kilometr). Strojvedoucí tak většinou pouze zahouká, spustí rychlobrzdu a pak se jen bezmocně dívá, jak pod koly lokomotivy vyhasíná lidský život.
Z dlouhodobých statistik Drážní inspekce vyplývá, že vlaky v České republice srazí člověka v průměru každý druhý den, z toho tři čtvrtiny všech nehod skončí úmrtím. Ti, kteří nehodu přežijí, si většinou do dalšího života odnášejí trvalé následky.
Lidé, kteří se pod kola vlaků dostali náhodou, většinou spoléhali na to, že stihnou před přijíždějící soupravou uskočit. To se jim však leckdy nepodaří, neboť na nově rekonstruovaných tratích jezdí vlaky velmi potichu, a to dokonce až rychlostí 160 kilometrů za hodinu. Při ní souprava urazí za každou vteřinu téměř 45 metrů, za minutu pak skoro 2,7 kilometru. Šetření, zda se v případech sražených osob jedná o sebevraždu, nebo o nešťastný úmysl, je věcí Policie ČR.
Připomeňme, že zákon o drahách hned ve svém úvodu mimo jiné uvádí, že všechna místa na dráze jsou veřejnosti nepřístupná s výjimkou přejezdů a nádraží či zastávek. Toto ustanovení neplatí v případě, kdy je dráha vedena po pozemní komunikaci. Zákon také zakazuje chůzi osob ve vzdálenosti menší než dva a půl metru od osy krajní koleje dráhy. Je dobré vědět, že ustanovení zákona o drahách neplatí pouze pro železniční tratě, ale také pro všechny tramvajové, trolejbusové a lanové dráhy. Proto také vstup na tramvajové koleje vedené mimo silnici je zakázán.
Především smrtelné úrazy vznikají na moderních dvojkolejných tratích, na nichž už mohou vlaky jezdit po obou kolejích současně, a to v libovolných směrech. Soupravu stojící na zastávce tak může po druhé koleji předjíždět například nákladní vlak jedoucí stejným směrem. To si lidé neuvědomují a při přecházení kolejí sledují provoz pouze jedním směrem. V žádném případě však nelze říci, že by k tragédiím docházelo jen na hlavních tazích. Velmi nebezpečné jsou i lokální dráhy se spoustou oblouků. Místní obyvatelé totiž často podceňují relativně malou rychlost souprav a chodí po kolejích a mostech či procházejí tunely.
Zákon o drahách stanoví, že veškeré osoby nacházející se v obvodu dráhy jsou povinny dbát o svou bezpečnost, dbát pokynů provozovatele dráhy a jsou povinni se zdržet všeho, co by mohlo rušit nebo ohrozit provozování dráhy a drážní dopravy nebo mohlo mít za následek vnik škody na součástech dráhy nebo na drážním vozidle. Zároveň přikazuje cestujícím, aby se při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu chovali tak, aby neohrozili bezpečnost svou, spolucestujících a celé drážní dopravy a aby dbali přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Z tohoto ustanovení vyplývá, že je zakázáno vystupovat či nastupovat z vlaků a tramvají za jízdy, což je velmi rozšířený jev, který zejména v případě železnice může skončit také těžkým či smrtelným zranění.
V Praze dne 27. června 2004
Mgr. Jan Kučera, v. r.
tiskový mluvčí Drážní inspekce