Při nehodě byl těžce raněn 68letý řidič malotraktoru. Při příjezdu záchranné lékařské služby nejevil známky života. Lékařům se ho sice povedlo na pár minut oživit, ale muž posléze svým zraněným podlehl. Při nehodě vznikla škoda na drážním vozidle ve výši 300 tisíc korun. Doprava na jednokolejné železniční trati byla obnovena v 10.42 hodin.
Vrchní inspektor Drážní inspekce, který nehodu vyšetřuje, konstatoval, že přejezd je řádně označen výstražnými kříži a na stranu, z níž přijížděl vlak, jsou dobré rozhledové poměry. Proto by při dodržení zákona o provozu na pozemních komunikacích (viz níže) ze strany řidiče nemělo k nehodě dojít ani v případě, kdy by zabezpečovací zařízení bylo mimo provoz. Nehoda se sice stále ještě šetří, nicméně podle dosavadních výsledků je za ni zodpovědný řidič malotraktoru.
Za obzvlášť znepokojivý ale Drážní inspekce považuje fakt, že strojvedoucí montážního vozu měl opakovanou orientační dechovou zkoušku na alkohol s pozitivním výsledkem, a to 1,4 a 0,9 promile. Proto byl odvezen k provedení odběru krve. Podle dlouhodobých statistik Drážní inspekce je ale zjištění alkoholu v krvi u strojvedoucích velmi ojedinělý případ a většinou se jedná spíše o zbytkový alkohol z předcházejícího dne.
Podle statistik Drážní inspekce zemřelo od ledna do srpna letošního roku při 186 střetech na železničních přejezdech celkem 22 osob a dalších 76 bylo zraněno. Letos se více než polovina všech nehod odehrála na přejezdech vybavených světelným signalizačním zařízením, jichž je však pouze čtvrtina z celkového počtu. To jen potvrzuje fakt, že kmitající červená světla jsou leckdy řidiči motorových vozidel brána na lehkou váhu. Účastníci silničního provozu totiž často vjíždějí na koleje ještě bezprostředně poté, když výstražná světla začnou blikat. První automobil většinou koleje přejede, jeho následovníci však již takové štěstí většinou nemívají. Řidiči se také pokoušejí přejet přejezd ihned po průjezdu vlaku i přes to, že červená výstražná světla stále blikají. Neuvědomují si ale, že ve velmi krátkém časovém sledu může po stejné nebo druhé koleji přijíždět další vlak a vjedou přímo před něj.
Z toho důvodu provedla na začátku června Policie ČR ve spolupráci s Drážní inspekcí dvoudenní dopravně-bezpečnostní akci, jejímž cílem bylo zmonitorovat chování řidičů na železničních přejezdech a odhalit příčiny dramatického nárůstu nehodovosti a zejména jejich následků. Podle svých statistik Drážní inspekce určila přejezdy, na kterých dochází nejčastěji ke srážkám vlaků s automobily. Během dvou dní této akce bylo na těchto místech zjištěno celkem 1 720 přestupků řidičů automobilů. Nejčastěji se jednalo o porušení nejvyšší povolené rychlosti, policisté však zaznamenali také přejíždění kolejí v době, kdy je to zakázáno. Během akce policie odhalila například i řidiče, který jel přes přejezd nedaleko Opavy rychlostí 130 kilometrů v hodině, i když zákon stanovuje maximální rychlost pouze 30 km/h.
Vzhledem k tomu, že pro policejní akci Drážní inspekce vytipovala pouze 67 přejezdů, je počet 1 720 zjištěných přestupků řidičů automobilů velmi varující (na jeden přejezd připadlo cca 26 případů porušení zákona). Navíc to potvrzuje statistiky Drážní inspekce, z nichž vyplývá, že za 99 procent všech nehod na přejezdech mohou právě řidiči automobilů.
Z výsledků policejní akce na přejezdech je zřejmé, že instalace drahých zabezpečovacích zařízení na přejezdech nemůže vyřešit tragickou bilanci nehodovosti. Blikající výstražné světelné zařízení lze totiž přirovnat k červenému signálu na křižovatce a v obou případech je řidič povinen zastavit. Zatímco projetí křižovatky na červenou bez zranění je však poměrně časté, nerespektování výstrahy na přejezdu končí v drtivé většině případů velmi tragicky. Ani sebelepší automobil nemá šanci odolat nárazníkům velmi těžkého rozjetého vlaku. A strojvedoucí nemůže nehodě zabránit, neboť k úplnému zastavení vlakové soupravy je leckdy potřeba vzdálenosti až jednoho kilometru! Právě z toho důvodu má vlak na přejezdu vždy přednost před automobilem.
V žádném případě však nelze považovat železniční přejezd za nebezpečné místo. Každý přejezd v České republice je vybudován v souladu s příslušnými zákony, vyhláškami a normami. Pokud by řidiči automobilů ve všech bodech respektovali zákon o provozu na pozemních komunikacích, nemusely by ročně u nás umírat desítky lidí.
V roce 2003 došlo k 298 nehodám na železničních přejezdech, při nichž bylo celkem 68 osob usmrceno a 156 osob utrpělo újmu na zdraví. Drtivá většina všech těchto mimořádných událostí byla způsobena účastníky silničního provozu nedovoleným vjezdem na železniční přejezd v důsledku porušení zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.
V roce 2002 se na železničních přejezdech v České republice odehrálo celkem 235 střetů silničních a drážních vozidel, při nichž zahynulo 24 osob a 161 osob bylo zraněno. Z těchto čísel vyplývá, že počet usmrcených osob se loni vyšplhal na 283 procenta stavu roku 2002! Negativní trend pokračuje i v roce 2004. Alarmující je také skutečnost, že zatímco v roce 2002 připadal v průměru na deset střetnutí na přejezdu jeden mrtvý, loni umírá člověk již při každé sedmé nehodě. Pokud se zásadním způsobem nezmění chování řidičů, lze předpokládat, že podobná čísla Drážní inspekce zaznamená také v letošním roce.
Ze statistik i z policejní akce vyplývá, že drtivou většinu střetů na železničních přejezdech způsobují neukáznění řidiči silničních vozidel, kteří fatálním způsobem porušují hned několik ustanovení zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Ten ukládá mimo jiné všem řidičům povinnost si před železničním přejezdem počínat zvlášť opatrně, zejména se musí přesvědčit, zda mohou železniční přejezd bezpečně přejet (tzn. se musí rozhlédnout, neblíží-li se vlak). Tuto klíčovou podmínku pro bezpečné přejetí kolejí však málokdo dodržuje. Řidiči se často vymlouvají na to, že byli oslněni sluncem a že přehlédli kmitající výstražná světla, případně rovnou přiznávají, že si výstrahy nevšimli. Tím ale přímo potvrzují, že se nepřesvědčili o možnosti bezpečného přejetí přejezdu tak, jak jim ukládá zákon.
Společně s porušováním výše uvedeného pravidla také účastníci silničního provozu velmi často překračují nejvyšší povolenou rychlost před přejezdem. Ve vzdálenosti 50 metrů před kolejemi smí řidič automobilu jet rychlostí nejvýše 30 kilometrů v hodině, pouze v případě, kdy na výstražném zařízení svítí přerušované bílé světlo, smí 50 m před železničním přejezdem jet rychlostí až 50 km.h-1. Pokud by všichni řidiči dodržovali toto pravidlo, měli by u drtivé většiny přejezdů dostatek času včas reagovat na přijíždějící drážní vozidlo. Přímým důkazem, že se tak neděje, potvrzuje dvacítka případů z loňského roku, kdy řidič svůj automobil neubrzdil a narazil do boku projíždějícího vlaku!
Připomeňme, že zákon o provozu na pozemních komunikací mj. stanoví, že před železničním přejezdem si musí řidič počínat zvlášť opatrně, zejména se přesvědčit, zda může křížení kolejí se silnicí bezpečně přejet. Vozidla mají přes trať přejíždět v tom pořadí, v jakém k přejezdu přijela. Ve vzdálenosti 50 metrů před přejezdem a při přejíždění kolejí smí řidič jet rychlostí nejvýše 30 kilometrů v hodině; pokud na zabezpečovacím zařízení svítí bílé přerušované světlo, zvyšuje se tato rychlost na 50 kilometrů v hodině. V případě, že vozidlo zastaví na železničním přejezdu, musí jej řidič odstranit mimo trať. Je-li to nemožné, musí neprodleně učinit vše, aby řidiči kolejových vozidel byli před nebezpečím včas varováni. Pokud je před železničním přejezdem umístěna značka Stůj, dej přednost v jízdě, musí řidič zastavit své vozidlo na takovém místě, odkud má náležitý rozhled na trať. Na přejezdu a v jeho těsné blízkosti se nesmí otáčet a couvat, před přejezdem a na něm se pak nesmí předjíždět. Ve vzdálenosti 15 metrů od křížení kolejí se nesmí zastavit a stát (vyjma případů, kdy se blíží vlak). Řidiči u železničního přejezdu také nesmějí použít dálková světla, přičemž zákon zakazuje i použití potkávacích světel v případě, že by mohla ohrozit protijedoucí řidiče.
Řidič dále nesmí vjíždět na železniční přejezd, je-li dávána výstraha dvěma červenými střídavě přerušovanými světly signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení, je-li dávána výstraha přerušovaným zvukem houkačky nebo zvonku přejezdového zabezpečovacího zařízení, sklápějí-li se, jsou-li sklopeny nebo zdvihají-li se závory. Vjezd na koleje je zakázán i v případě, kdy je vidět nebo slyšet přijíždějící vlak nebo jiné drážní vozidlo nebo je-li slyšet jeho houkání nebo pískání; toto však neplatí, svítí-li přerušované bílé světlo signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení. Řidič nesmí vjet na přejezd, dává-li znamení k zastavení vozidla zaměstnanec dráhy kroužením červeným nebo žlutým praporkem a za snížené viditelnosti kroužením červeným světlem; rovněž nemůže vjet na koleje, pokud situace za železničním přejezdem nedovoluje řidiči automobilu jeho bezpečné přejetí a pokračování v jízdě.
V Praze dne 29. září 2004
Mgr. Jan Kučera, v. r.
ředitel Kanceláře Drážní inspekce