Drážní inspekce zaznamenala v roce 2005 opět velký počet nehod na železničních přejezdech. V uplynulém roce došlo celkem ke 274 srážkám, při kterých zemřelo 53 osob a dalších 101 bylo zraněno. Všechny tyto mimořádné události byly způsobeny pouze a jen účastníky silničního provozu, a to nedovoleným vjezdem na železniční přejezd v důsledku porušení zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.
Situace na železničních přejezdech v České republice je stejně vážná jako v předchozích letech. V roce 2004 na nich došlo ke 287 srážkám silničních a drážních vozidel, při kterých zemřelo 57 osob a dalších 128 bylo zraněno, v roce 2003 při 298 střetech zahynulo 68 osob a 156 bylo zraněno. Počet nehod v loňském roce se v porovnání s rokem 2004 snížil o necelých 6 procent, v počtu usmrcených o 10 procent a v počtu zraněných o 20 procent. Podobně jako v roce 2004 ovšem stále připadá v průměru jeden mrtvý na pět střetnutí. A lze předpokládat, že pokud se zásadním způsobem nezmění chování řidičů a nezvrátí se tak nepříznivý vývoj situace, podobná čísla Drážní inspekce zaznamená také v letošním roce.
Ve snaze snížit počet nehod a mrtvých na železničních přejezdech alespoň na hranici údajů z roku 2002, ve kterém se stalo 235 nehod, při nichž zemřelo 24 osob a jeden mrtvý připadal na deset střetnutí (porovnání za poslední tři roky viz graf), provedla v květnu Policie ČR ve spolupráci s Drážní inspekcí opět dopravně-bezpečnostní akci na železničních přejezdech. Mezi nejčastější zjištěné přestupky patřilo nerespektování výstražného světelného zařízení, přejíždění a přecházení přes přejezd těsně před přijíždějícím vlakem. Ještě častější ovšem bylo nedodržování nejvyšší povolené rychlosti jízdy přes železniční přejezd i o více než 20 km.h-1. Například u jihomoravských Valtic jel řidič přes přejezd rychlostí 106 km.h-1. Zjištěných 342 přestupků na 88 vytipovaných přejezdech představovalo v některých případech pochybení až každého desátého řidiče. Potvrzuje to statistiky Drážní inspekce, z nichž vyplývá, že za drtivou většinu všech nehod na přejezdech mohou právě řidiči automobilů.
Z výsledků policejní akce na přejezdech je zřejmé, že instalace drahých zabezpečovacích zařízení na přejezdech nemůže vyřešit tragickou bilanci nehodovosti. Blikající výstražné světelné zařízení lze totiž přirovnat k červenému signálu na křižovatce a v obou případech je řidič povinen zastavit. Zatímco projetí křižovatky na červenou bez zranění je však poměrně časté, nerespektování výstrahy na přejezdu končí velmi často případů velmi tragicky. Ani sebelepší automobil nemá šanci odolat nárazníkům velmi těžkého rozjetého vlaku. A strojvedoucí nemůže nehodě zabránit, neboť k úplnému zastavení vlakové soupravy je leckdy potřeba vzdálenosti až jednoho kilometru! Právě z toho důvodu má vlak na přejezdu vždy přednost před automobilem.
V žádném případě však nelze železniční přejezd považovat za nebezpečné místo. Každý přejezd v České republice je vybudován v souladu s příslušnými zákony, vyhláškami a normami. Pokud by řidiči automobilů ve všech bodech respektovali zákon o provozu na pozemních komunikacích, nemusely by ročně u nás umírat desítky lidí.
Drážní inspekce nicméně v souladu se svým posláním dbát nad bezpečným provozováním drážní dopravy v České republice mimo šetření nehod provádí i odhalování potenciálních rizik, a to jak v případě porušování zákonných norem, tak v případech, kdy je vše v souladu s legislativou. Při své preventivní činnosti zjistila, že v České republice existují minimálně 353 železniční přejezdy, které představují bezpečnostní riziko pro uživatele pozemních komunikací, resp. pro provozování drážní dopravy. V těchto místech je nejbližší silniční křižovatka příliš blízko přejezdu, takže může nastat situace, kdy řidič dávající přednost vozidlům jedoucím po hlavní silnici nemůže splnit další ze svých základních povinností - neprodleně opustit se svým vozidlem železniční přejezd. Tyto přejezdy se nacházejí na silnicích II. až IV. třídy a účelových komunikacích a byly vybudovány v souladu s právními předpisy. Při přesném dodržení zákona o provozu na pozemních komunikacích by na nich nemělo dojít k nehodě, avšak řidiči automobilů nemusí být vůbec schopni povinnosti dané zákonem splnit. Ten jim zakazuje vjet na přejezd v případě, kdy nemají jistotu, že jej mohou bezpečně přejet. Pokud je ihned za přejezdem křižovatka s hlavní silnicí a vozidlo jedoucí přes koleje musí dávat přednost, nemusí se mezi křižovatku a přejezd vejít. Zároveň však kvůli nedostatečnému rozhledu od přejezdu řidič nemůže určit, zda nebude muset před hlavní silnicí zastavit.
Drážní inspekce předala seznam těchto přejezdů všem dotčeným krajským úřadům, ministerstvu dopravy a příslušným obecním úřadům a vyzvala je k neprodlenému řešení. Existuje přitom řada možností, jak situaci u těchto přejezdů vyřešit, z nichž dvě lze realizovat okamžitě (např. změnit přednost v jízdě na křižovatce, zakázat vjezd delších vozidel do inkriminovaného úseku, upravit křižovatku, vybudovat mimoúrovňové křížení, apod.).
Celkem je v naší republice zhruba devět tisíc železničních přejezdů. Loni se téměř polovina všech nehod odehrála na přejezdech vybavených světelným signalizačním zařízením, jichž je však pouze čtvrtina z celkového počtu (viz graf). To jen dále potvrzuje fakt, že kmitající červená světla jsou leckdy řidiči motorových vozidel brána na lehkou váhu. Účastníci silničního provozu totiž často vjíždějí na koleje ještě bezprostředně poté, když výstražná světla začnou blikat. První automobil většinou koleje přejede, jeho následovníci však již takové štěstí většinou nemívají. Řidiči se také pokoušejí přejet přejezd ihned po průjezdu vlaku i přes to, že červená výstražná světla stále blikají. Neuvědomují si ale, že ve velmi krátkém časovém sledu může po stejné nebo druhé koleji přijíždět další vlak a vjedou přímo před něj.
Mezi nejvážnější nehody na železničních přejezdech v roce 2005 patří srážka osobního vlaku s osobním autem mezi Studencem a Pozďatínem na Třebíčsku, která se odehrála v sobotu 18. června. Na přejezdu zabezpečeném výstražném kříži zahynuli sedmdesátiletý řidič, dvanáctiletá dívka a těžce zraněn byl osmiletý chlapec. Dva životy si také vyžádala srážka osobního auta s rychlíkem Petrov v Horní Cerekvi na Pelhřimovsku, kde v neděli 31. července na přejezdu s výstražnou světelnou signalizací zahynuli šestadvacetiletý řidič a jeho o rok starší spolujezdkyně.
K vážným střetům na železničních přejezdech patří i nehoda v Sádku u Žatce. Motorový osobní vlak jedoucí z Lužné u Rakovníka do Chomutova se zde ve středu 7. září na přejezdu zabezpečeném světelnou výstražnou signalizací se závorami střetl s nákladním automobilem vezoucím dříví. Při nehodě zahynul jeho jednadvacetiletý řidič, ve vlaku byl zraněn strojvedoucí, vlakvedoucí a 11 cestujících. Při nárazu vykolejil motorový i vlečný vůz osobního vlaku. Škoda na vlaku byla odhadnuta na půl miliónu korun, na nákladním automobilu na 400 tisíc korun, dalších zhruba 250 tisíc korun si vyžádala oprava přejezdového zabezpečovacího zařízení.
Největší tragédie na přejezdu v roce 2004 se odehrála ve čtvrtek 9. prosince u železniční zastávky Vrahovice blízko Prostějova. Rychlík jedoucí z Olomouce do Brna se krátce před polednem střetl s vojenským automobilem Tatra. Šetření Drážní inspekce potvrdilo, že zabezpečovací zařízení na přejezdu fungovalo. Smrt zde našlo 5 vojáků, dalších 6 bylo těžce zraněno a lehké zranění utrpěli strojvedoucí a jedna cestující. Hmotná škoda byla vyčíslena na více než 10 milionů korun (5,5 milionu souprava vlaku, 4 miliony trolejové vedení, 50 tisíc koleje, 10 tisíc přejezdové zabezpečovací zařízení, 900 tisíc automobil). Další vážnou nehodou byl střet na železničním přejezdu u Věžek na Prostějovsku ze středy 14. července, kdy večer pod koly osobního vlaku zemřeli tři lidé ve Škodě 120. Stejný počet mrtvých si vyžádala srážka Škody Favorit a rychlíku na železničním přejezdu v Kunovicích na Uherskohradišťsku, kde v pátek 10. září zahynuli tři lidé a dva byli zranění. V obou případech se nehoda stala na přejezdech s výstražnou signalizací a u obou šlo o přejezd s dobrými rozhledovými poměry. Šetření Drážní inspekce potvrdilo, že zabezpečovací zařízení bylo v činnosti. Velké materiální škody způsobila srážka rychlíku s nákladním automobilem na železničním přejezdu v Opavě-Vávrovicích úterý 6. ledna 2004. Škoda byla odhadnuta na 12,2 milionů korun (souprava vlaku 10 milionů korun, automobil 2 korun, žel. svršek 20 tisíc korun, zab. zařízení 30 tisíc korun, dále poškozeno vedení vysokého elektrického napětí - spadlý sloup 150 tisíc korun).
Drážní inspekce od 1. 1. 2004 eviduje pouze jeden střet na železničním přejezdu způsobený chybou zaměstnance provozovatele dráhy (částečné zavinění nese konkrétní zaměstnanec Českých drah při nehodě na přejezdu mezi stanicemi Loučovice a Lipno nad Vltavou v pondělí 8. března 2004 kvůli překročení maximální rychlosti vlaku o 12 km.h-1), zbývající tragédie na přejezdech způsobili neukáznění řidiči silničních vozidel, kteří fatálním způsobem porušili hned několik ustanovení zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Ten ukládá mimo jiné všem řidičům povinnosti si před železničním přejezdem počínat zvlášť opatrně, zejména se musejí přesvědčit, zda mohou železniční přejezd bezpečně přejet. Tuto klíčovou podmínku pro bezpečné přejetí kolejí však málokdo dodržuje. Řidiči se často vymlouvají na to, že byli oslněni sluncem a že přehlédli kmitající výstražná světla, případně rovnou přiznávají, že si výstrahy nevšimli. Tím ale přímo potvrzují, že se nepřesvědčili o možnosti bezpečného přejetí přejezdu tak, jak jim ukládá zákon.
Společně s porušováním výše uvedeného pravidla také účastníci silničního provozu velmi často překračují nejvyšší povolenou rychlost před přejezdem. Ve vzdálenosti 50 metrů před kolejemi smí řidič automobilu jet rychlostí nejvýše 30 kilometrů v hodině, pouze v případě, kdy na výstražném zařízení svítí přerušované bílé světlo, smí 50 metrů před železničním přejezdem jet rychlostí až 50 km.h-1. Pokud by všichni řidiči dodržovali toto pravidlo, měli by dostatek času včas reagovat na přijíždějící drážní vozidlo. Přímým důkazem, že se tak neděje, potvrzuje desítka případů z loňského roku, kdy řidič svůj automobil neubrzdil a narazil do boku projíždějícího vlaku!
V případě, že vozidlo zastaví na železničním přejezdu, musí jej řidič odstranit mimo trať. Je-li to nemožné, musí neprodleně učinit vše, aby řidiči kolejových vozidel byli před nebezpečím včas varováni. Pokud je před železničním přejezdem umístěna značka Stůj, dej přednost v jízdě, musí řidič zastavit své vozidlo na takovém místě, odkud má náležitý rozhled na trať. Na přejezdu a v jeho těsné blízkosti se nesmí otáčet a couvat, před přejezdem a na něm se pak nesmí předjíždět. Ve vzdálenosti 15 metrů od křížení kolejí se nesmí zastavit a stát (vyjma případů, kdy se blíží vlak). Řidiči u železničního přejezdu také nesmějí použít dálková světla, přičemž zákon zakazuje i použití potkávacích světel v případě, že by mohla ohrozit protijedoucí řidiče. Řidič dále nesmí vjíždět na železniční přejezd, je-li dávána výstraha dvěma červenými střídavě přerušovanými světly signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení, je-li dávána výstraha přerušovaným zvukem houkačky nebo zvonku přejezdového zabezpečovacího zařízení, sklápějí-li se, jsou-li sklopeny nebo zdvihají- li se závory. Vjezd na koleje je zakázán i v případě, kdy je vidět nebo slyšet přijíždějící vlak nebo jiné drážní vozidlo nebo je-li slyšet jeho houkání nebo pískání; toto však neplatí, svítí-li přerušované bílé světlo signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení. Řidič nesmí vjet na přejezd, dává-li znamení k zastavení vozidla zaměstnanec dráhy vztyčenou paží, zastavovacím terčem, červeným nebo žlutým praporkem nebo za snížené viditelnosti červeným světlem; rovněž nemůže vjet na koleje, pokud situace za železničním přejezdem nedovoluje řidiči automobilu jeho bezpečné přejetí a pokračování v jízdě.
Drážní inspekce je státní instituce, která odborně zjišťuje příčiny mimořádných událostí (nehod) a vykonává státní dozor na dráhách. Jako vyšetřovací orgán je nezávislá na všech státních institucích a jakémkoli provozovateli drah a drážní dopravy. Drážní inspekce se při své činnosti řídí zákonem č. 266/1994 Sb., o dráhách, příslušnými prováděcími vyhláškami a Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES.
V Praze dne 18. ledna 2006
Bc. Zdeněk Neusar, v. r.
tiskový mluvčí Drážní inspekce