V roce 2002 se na železničních přejezdech v České republice odehrálo celkem 235 střetů silničních a drážních vozidel, při nichž zahynulo 24 osob a 161 osob bylo zraněno. Nárůst v počtu nehod je tedy 27 procent, v počtu usmrcených 163 procent, v počtu zraněných je pokles o 8 procent. Zatímco v roce 2002 připadal v průměru na deset střetnutí na přejezdu jeden mrtvý, loni umírá člověk již při každé páté nehodě. Pokud se zásadním způsobem nezmění chování řidičů a nezvrátí se tak nepříznivý vývoj situace, lze předpokládat, že podobná čísla Drážní inspekce zaznamená také v letošním roce.
Největší loňskou tragédií na přejezdu byla srážka autobusu městské hromadné dopravy s vlakem. Tato nehoda, která se odehrála v pátek 4. dubna ráno u Hradce Králové, poznamenala všechny osoby v autobusu. V něm zemřeli čtyři lidé a další čtyři osoby utrpěly těžké zranění, ve vlaku pak byli lehce zraněni strojvedoucí a jeden cestující. Šetření Drážní inspekce potvrdilo, že zabezpečovací zařízení na přejezdu bylo v činnosti. Dalším tragickým případem co do počtu mrtvých se stal střet nákladního vlaku s osobním automobilem mezi stanicemi Třebětice a Holešov na trati z Kojetína do Valašského Meziříčí. V sobotu 18. října dopoledne vjel přímo před lokomotivu osobní automobil i přes to, že přejezdové zabezpečovací zařízení bylo v činnosti. Na místě zemřeli dva lidé, další člověk podlehl svým zraněním v nemocnici. Stejný rozsah následků mělo i střetnutí osobního automobilu s motorovým vlakem ve Zlíně 27. července, kdy vinou řidiče, který ignoroval výstražnou světelnou signalizaci, přišli v automobilu o život rovněž tři lidé.
Loňské střety na železničních přejezdech jsou v méně než jednom procentu způsobeny chybou konkrétního zaměstnance provozovatele dráhy, zbývajících 99 procent všech tragédií na přejezdu způsobují neukáznění řidiči silničních vozidel, kteří fatálním způsobem porušují hned několik ustanovení zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích. Ten ukládá mimo jiné všem řidičům povinnost si před železničním přejezdem počínat zvlášť opatrně, zejména se musejí přesvědčit, zda mohou železniční přejezd bezpečně přejet. Tuto klíčovou podmínku pro bezpečné přejetí kolejí však málokdo dodržuje. Řidiči se často vymlouvají na to, že byli oslněni sluncem a že přehlédli kmitající výstražná světla, případně rovnou přiznávají, že si výstrahy nevšimli. Tím ale přímo potvrzují, že se nepřesvědčili o možnosti bezpečného přejetí přejezdu tak, jak jim ukládá zákon.
Společně s porušováním výše uvedeného pravidla také účastníci silničního provozu velmi často překračují nejvyšší povolenou rychlost před přejezdem. Ve vzdálenosti 50 metrů před kolejemi smí řidič automobilu jet rychlostí nejvýše 30 kilometrů v hodině, pouze v případě, kdy na výstražném zařízení svítí přerušované bílé světlo, smí 50 m před železničním přejezdem jet rychlostí až 50 km.h-1. Pokud by všichni řidiči dodržovali toto pravidlo, měli by u drtivé většiny přejezdů dostatek času včas reagovat na přijíždějící drážní vozidlo. Přímým důkazem, že se tak neděje, potvrzuje desítka případů z letošního roku, kdy řidič svůj automobil neubrzdil a narazil do boku projíždějícího vlaku!
Připomeňme, že zákon o provozu na pozemních komunikací mj. stanoví, že před železničním přejezdem si musí řidič počínat zvlášť opatrně, zejména se přesvědčit, zda může křížení kolejí se silnicí bezpečně přejet. Vozidla mají přes trať přejíždět v tom pořadí, v jakém k přejezdu přijela. Ve vzdálenosti 50 metrů před přejezdem a při přejíždění kolejí smí řidič jet rychlostí nejvýše 30 kilometrů v hodině; pokud na zabezpečovacím zařízení svítí bílé přerušované světlo, zvyšuje se tato rychlost na 50 kilometrů v hodině. V případě, že vozidlo zastaví na železničním přejezdu, musí jej řidič odstranit mimo trať. Je-li to nemožné, musí neprodleně učinit vše, aby řidiči kolejových vozidel byli před nebezpečím včas varováni. Pokud je před železničním přejezdem umístěna značka Stůj, dej přednost v jízdě, musí řidič zastavit své vozidlo na takovém místě, odkud má náležitý rozhled na trať. Na přejezdu a v jeho těsné blízkosti se nesmí otáčet a couvat, před přejezdem a na něm se pak nesmí předjíždět. Ve vzdálenosti 15 metrů od křížení kolejí se nesmí zastavit a stát (vyjma případů, kdy se blíží vlak). Řidiči u železničního přejezdu také nesmějí použít dálková světla, přičemž zákon zakazuje i použití potkávacích světel v případě, že by mohla ohrozit protijedoucí řidiče.
Řidič dále nesmí vjíždět na železniční přejezd, je-li dávána výstraha dvěma červenými střídavě přerušovanými světly signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení, je-li dávána výstraha přerušovaným zvukem houkačky nebo zvonku přejezdového zabezpečovacího zařízení, sklápějí-li se, jsou-li sklopeny nebo zdvihají-li se závory. Vjezd na koleje je zakázán i v případě, kdy je vidět nebo slyšet přijíždějící vlak nebo jiné drážní vozidlo nebo je-li slyšet jeho houkání nebo pískání; toto však neplatí, svítí-li přerušované bílé světlo signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení. Řidič nesmí vjet na přejezd, dává-li znamení k zastavení vozidla zaměstnanec dráhy kroužením červeným nebo žlutým praporkem a za snížené viditelnosti kroužením červeným světlem; rovněž nemůže vjet na koleje, pokud situace za železničním přejezdem nedovoluje řidiči automobilu jeho bezpečné přejetí a pokračování v jízdě.
V Praze dne 15. ledna 2004
Mgr. Jan Kučera, v. r.
tiskový mluvčí Drážní inspekce
Poznámka: Údaje o počtu zraněných a mrtvých uvedené v této tiskové zprávě vycházejí z předběžných čísel známých ke dni vydání zprávy. Později v souladu s platnou legislativou došlo ke úpravě statistiky následků na 68 mrtvých a 156 zraněných osob.